4. den: LOSSIEMOUTH - EVANTON
Start: Lossiemouth
Mezistanice: The Old Bridge Of Livet - Glenmore Forest Park - Culloden - Inverness
Cíl: Evanton
Ráno mě budí sluneční paprsky a chvíli koukám na krásný východ slunce nad mořem. Asi tak 10 vteřin. 1 fotka přes zamlžené okno a opět upadám do kómatu, ze kterého mě vytrhává až budík v 7:00. Vstáváme a hned se hážeme do plavek, abychom se mohly jít osvěžit do moře. Super ranní koupačka je ten nejlepší budíček. Za chvíli se vracíme zpět, rozvěsíme plavky a ručníky na sluníčko a pouštíme se do vaření vody na snídani. 4 hrnky - 2x čaj, kafe a kaše. Dojíme, dopijeme, vyhodíme odpadky a jedeme směr The Old Bridge of Livet, což je starý kamenný most. Okoukneme jej ze všech možných stran a pokračujeme do národního parku Glenmore, kde máme v plánu první menší túru.
Dorazíme na místní parkoviště, kde trošku bojuji s placením parkovného, jelikož automat bere jen cash a ještě k tomu jen mince, ale super! Platby kartou jsou možné přes appku. Ta ale bohužel na appstore není k dostání. Naštěstí se nám ji daří nainstalovat na mamčin telefon, registrujeme, ťuk ťuk, zaplaceno a můžeme vyrazit. Jdeme na vrchol kopce Meall a' Bhuachaille (809 m.n.m.), je to asi 2 km nahoru (+460m výstup), 2 km dolů a pak cca 4-5 km po rovince zpět k výchozímu bodu. Výstup je fakt moc hezký, super povrch po kterém se skvěle šlape, sklon tak akorát, tempo taky. Po hodince a čtvrt jsme nahoře a kocháme se krásným výhledem. A protože hiking = eating food in cooler places tak si dáváme oběd (chleba s majonézou, cheddarem a mrkví) a pokračujeme dolů. Cesta je tímto směrem určitě více strmá, než na druhé straně, ale dá se to. Závěrečná rovinka byla taky příjemná, za chvíli docházíme k autu a pokračujeme dále. Teda ještě se v kavárně stavujeme na záchod a kupujem lokální smetanovou zmrzlinu, která je naprosto skvělá.
Skáčeme do auta a pokračujeme, tentokrát směr Culloden - bitevní pole významné při povstání Jakobitů. Hodně zásadní bitva ve skotské historii. Navštívily jsme první infocentrum (WC samozřejmě :D ) a nakoukly do suvenýr shopu, ze kterého jsme si odnesly pravý skotský fudge ( = skotská krowka). Bylo to sladké jako cumel, i přes příchuť slaný karamel. Prošly jsme si celý areál, památník padlých vojáků a vrátily se zpátky k autu, jelikož už jsme byly skoro v cíli. A taky trochu proto, že lilo jako z konve. Nečekaně.
Plán byl najít místo na spaní někde poblíž Inverness, což se ale ukázalo být docela velké město, kde se opuštěné uličky moc nevyskytují. Změna plánu - doplníme zásoby a pojedeme dál po trase. V Inverness by mělo být Tesco, ale nějak bojujeme s navigací, tak jedeme naslepo. Dobrá zpráva je, že po chvíli opravdu dojedeme k Tescu. Ta špatná je, že se nám nepodaří najet na parkoviště. První pokus končí na sousední benzince a druhý na výjezdové cestě. To je jedno, jedeme dál. Únava už je cítit a projevuje se i na atmosféře v autě. Je na čase co nejdříve zakempit. Hledáme místo na mapě a ideálně obchod po cestě. Nedaří se, ale do obchodu musíme, páč nemáme pivo. Kousek si musíme sice zajet, ale ve vedlejší dědině (která je vzdálená asi 20 km :D ) jsme našly Tesco. Spát bychom chtěly někde poblíž Black Rock George, což je 1. místo pátečního programu. Najdeme za chvíli místo na nějaké stavbě, resp. je tam malý dřevěný domek s kamerou (kůlna na nářadí nebo na mrtvoly), rozbagrované staveniště a základy domu. Zajíždíme, vaříme večeři, dopíjíme Guinesse a chystáme se na kutě. Za chvíli se ale u auta objevuje pár se psem a kontrolují, co jsme zač. Znají se totiž s majiteli pozemku, kteří mají špatné zkušenosti s vandaly, kvůli kterým už museli shodit ten barák vedle. No hrozný. Naštěstí nám jen popřáli dobrou noc a doporučili nám, abychom si s autem couvly kousek dál pro naše soukromí a bezpečí. Šli a my taky. Na kutě. :)