PYRENEJE 2024
Rok se s rokem sešel a opět je čas na nějakou tu cestičku. Když jsme se po novém roce s mamčou bavily na téma “kam teda letos”, chvíli to vypadalo, že opět zavítáme do Norska. S O. jsme totiž měli vizi vyrazit na měsíční roadtrip po severu a v rámci něj zakempit tak na týden/dva na Lofotech, kam by za námi mohla mamča přiletět. Nakonec ale po sečtení zbývající dovolené (ne naší, my jsme v poho 😀) bylo jasné, že to není reálné. Proto jsme tu debatu otevřely znovu - tak kam teda?
Jednoho krásného dne se mamča zeptala - Co třeba Pyreneje? a já nebyla proti. Nikdy jsem v nich nebyla, jsou to nádherné hory a po tom, co jsem si vloni stěžovala, že naše dovolená byla až moc městská a málo hikovací to zní jako ideální plán. Tak teda jo!
Naštěstí už jsme ostřílené pardálky a toto je naše už 4. společná dovolená a tak celkem rychle rozhodujeme, že pojedeme autem. Naši si na podzim pořídili nového mazlika, tak ho hezky vezmeme na zatěžkávací výlet ☺️
Plán je tedy jasný - z domu autem do Pyrenejí, tam pochodit a po dvou týdnech hezky zase autem zpátky. Spát v autě, jíst u auta, chodit po horách.
SPÁT V AUTĚ:
Pohoda, to už umíme. Letos jsme to navíc ještě posunuly na novou úroveň, protože jsme si s sebou přibalily nafukovací matraci, kterou jsme si s O. pořídili do našeho autíčka. Přihazujeme k ní tedy letní spacáky hodné Španělska v červenci, prostěradlo a jsme ready.
JÍST U AUTA:
“Jestli ještě jednou uvidím tuňáka a bulgur..!!!”
S touhle myšlenkou končilo loňské putování po Skotsku. Rok uplynul jako voda a my už zase kroužkujeme slevové akce na tuňáky..
Naštěstí oproti loňsku máme daleko větší prostorové i finanční možnosti (vloni se nám hodně napnul budget po půjčení auta z půjčovny) a tak se rozhodneme nakoupit i jiné věci. Ale samozřejmě i bulgur s tuňákem bude ☺️. Na nákup s mamčou takticky vysílám O. a sama jdu na Javorník, taková já jsem 😀. Ale co, já nákupy nesnáším, on si je užívá. Kdyby šla mamča sama, nakoupí vše ze seznamu (a nic víc) v Penny. Takhle bude vše z Kaufu a Lidlu (❤️) a ještě k té nudné klasice přibudou dobrotky na každý den. Výhoda soužití s dospělým dítětem se závislostí na cukru 😀.
Tak to bychom měly, jídlo nabaleno, pití nabaleno, nádobí, hrnce, campingové židle i stůl, asi můžem vyrazit, ne?☺️
CHODIT PO HORÁCH:
Toto je část, na kterou bylo třeba se nejvíce připravit, nejen psychicky. Sice obě po horách chodíme už nějaký ten pátek, ale po zimní sezóně lyží, prkna a běžek to chtělo trošku připomenout, jak se dává levá noha před pravou.
V dubnu jsme tedy vyrazily na první cvičný víkend - šlapání po rakouském RAXu. Dva dny v nádherném prostředí těchto hor nás krásně namotivovaly na další dobrodružství.
Další část tréninku už probíhala v naší malebné domovině - jako první v květnu víkendovým přechodem Rychlebských hor. Tam jsme otestovaly vybavení potřebné k nocování a odhalily pár much, na které si do budoucna budeme dávat pozor (třeba jako správně zvolený spacák vzhledem k počasí a nadmořské výšce).
